Česká kadeřavá kočka
Provizorní standard české kadeřavé byl vypracován podle exteriérových znaků perské kočky.
Hlava je kulatá, masivní, s velmi širokou lebkou. Čelo je zaoblené a tváře jsou plné. Nos je krátký, široký a se zřetelným stopem, je umístěn mezi očima. Uši jsou malé, zakulacené a široce nasazené. Velké, kulaté a otevřené oči barvou odpovídají barevným varietám perských koček.
Tělo má být zavalité (cobby) a dobře osvalené na nízkých, krátkých a silných nohách.
Ocas je krátký a bohatě osrstěný.
Srst je nejcharakterističtějším znakem české kadeřavé. Je dlouhá, hustá a s výjimkou krátké srsti v obličeji a na uších zřetelně zvlněná. Na límci, hrudi, bocích, na břiše a kalhotkách tvoří vřetenovité až spirálovitě stočené pramínky nebo drobné lokýnky. Srst na lopatkách, hřbetě a ocase je zvlněna méně výrazně. Chlupy na končetinách jsou v pramíncích stočené ve tvaru písmen J, U nebo S, takže srst připomíná bohatý plyš. Hmatové chlupy jsou rovněž zvlněné. Barva srsti je identická s varietami perských koček.
V současné době je registrováno v české plemenné knize plemeno bohemia rex v patnácti barevných varietách. Převládají barvy červená, krémová, černě a modře želvovinová. Při šlechtění kadeřavých koček chovatelé narazili na několik úskalí, z nichž nejvážnější je snížená plodnost a v neposlední řadě nedostatečný zájem širšího okruhu chovatelů o jejich chov. V současné době již pravděpodobně existuje dostatečný počet zvířat české kadeřavé kočky, aby bylo možné požádat mezinárodní chovatelskou organizaci FIFe o uznání tohoto plemene, vyšlechtěného v České republice.
