Krátkosrsté a Somálské kočky
3.Krátkoststé kočky a Somálské kočky
Habešská kočka patří ke krátkosrstým kočkám.Jedná se bezpochyby o přírodní plemeno, jedno z nejstarších známých. Vznik její současné podoby je však kupodivu zahalen tajemstvím.V roce 1868 byla přivezena z Etiopie do Velké Británie kočka jménem Zula.Dnešní podoba habešské kočky vznikla buď náhodně při páření tohoto plemene s obyčejnými domácími mourovatými kočkami či jako výsledek snah chovatelů vytvořit kočku podobnou těm, jejichž podoba je známa ze staroegyptských památek. Jedna z teorií také připouští možnost vzniku současné habešské kočky pářením s menšími divokými kočkami pocházející z Anglie (Fexix silvestris a Felix grampia).
Někteří chovatelé předpokládají, že již Římané přivezli předky těchto koček, původem z Egypta, do Británie, a tím se vlohy pro charakteristické zbarvení habešských koček dostaly do původní domácí populace.
První záznamy o chovu habešských koček pocházejí z roku 1896. Do roku 1905 bylo evidováno 12 záznamů, z kterých 6 z registrovaných zvířat mělo některého z rodičů neznámého. Až v roce 1929 existoval dostatečný počet jedinců na to, aby se mohl založit první Abyssinian Cat Club a mohl se sestavit první standard.
Dvě světové války napáchali značné škody na chovu všech plemen a chov habešských koček nebyl v žádném případě výjimkou, spíše naopak. Už po první světové válce byla chovatelská základna zničena, po druhé světové válce žilo už jen několik chovných jedinců a chovatelé se začali obávat případného vymizení posledních zástupců tohoto plemene. Opravdový zájem o habešské kočky přišel v 50. letech 20. století, kdy se začaly stávat oblíbenými domácími mazlíčky.
V 70. letech 20. století utrpěl velké rány chov habešských koček ve Spojených státech amerických. Zmenšující se počet chovných zvířat způsobil výskyt rozlišných genetických nemocí a postižení, např. postižení obličeje, ale i postižení zubů a dásní. Proto nakonec organizace CFA (The Cat Fanciers' Association, Inc.) z obavy o přežití chovných zvířat povolila křížení s cizí krví, aby tak zachránila plemeno před vyhubením. Dnes už jsou na tom habešské kočky několikanásobně lépe a jejich chov se rozšířil téměř do celého světa. Je dnes také přísně zakázáno křížení s jinými, i příbuznými plemeny (např. s příbuznou somálskou kočkou).
